Symptoms of good (Kapitola I.)

3. července 2016 v 8:00 | Taehee

KAPITOLA I.


První kapitola Symptoms of good (Příznaků dobra) je venku! :) Je to celkem krátké, oproti třeba první části MŽ (Miluji život, ale jsem si jistý, že neexistuje láska...). Trošku pozdě jsem si uvědomila, že právě mém rozepsané dva TaeHyun příběhy, ale mně ti dva k sobě prostě nějak jdou :D. Každopádně, narozdíl od MŽ, zde budou vystupovat také ostatní členové SHINee a to se svými novými charaktery. Chtěla jsem, aby první část byla hodně ještě taková zahalená a snad se mi to i povedlo :).


Kapky deště bubnovaly na okno v kanceláři mladého policisty Kibuma. Kromě deště tu nyní nebyl žádný jiný zvuk či hlas. Policista dal mladšímu chlapci velice těžkou otázku. Musel si ji rozmyslet, ale Kibum měl již nyní jasno. Buďto Taemin bude dělat informátora dobrovolně, nebo ho k tomu přinutí. "Já nevím Keyi. Nechci dělat práskače i když je to správná věc." Pronesl nervózně mladý blonďáček. Po spánku mu stekla kapička potu. Potil se a to i přes to, že bylo dnes chladněji a venku pršelo. Byl velmi nervózní z tohoto nápadu a ještě víc z Keyova pohledu, který byl jasně neústupný. "Nebudeš práskač. Budeš mě spíš informovat o všem co se dozvíš." Ušklíbl se hnědovlasý muž a posadil se na svůj pracovní stůl. "Ale vždyť víš, že já nemluvím s nikým jiným než s tebou. Ani když jdu do obchodu tak nic neřeknu. Vezmu si co potřebuji, zaplatím a jdu. V domě mafiána bych mluvit musel." Mladík se podíval smutně z okna a poté pohled opět přesměroval na Keye. Ten si povzdechl a projel si rukou ve vlasech. "Nemusel bys mluvit. Máme člověka, který by ti tu práci zařídil a vysvětlil jak to s tebou je. Cokoli, co byses v tom domě doslechl a bylo to důležité, bys řekl mně. Hele… Budeš mít práci a peníze. A bydlení a jídlo zadarmo. A k tomu ještě budeš mít peníze od nás. Věř mi, policie umí být velmi štědrá." Blonďáček se podíval do očí staršího policisty. "Ale Kibume… Já mám strach…" Pronesl velmi tichým hlasem a v očích se mu zaleskly slzy. Hnědovlásek natáhl ruku a přejel mladšímu chlapci po vlasech. "Minnie… Nemáš se čeho bát. Nic se ti nestane…" Usmál se a poté ruku opět položil na svou vlastní nohu. "Ne, promiň. Prostě do toho nejdu…" Odpověděl rozhodně blonďáček. Byl strašně vyděšený z představy, že by byl v domě mafiána. Nechtěl být bitý, nebo zneužívaný. Toho už si zažil dost. "Lee Taemine… Ty mi to ale dlužíš. Nechci ti to připomínat, ale jistě víš, kdo ti odpustil krádeže a pomohl ti z ulice…" Takovou náhlou změnu postoje Taemin opravdu nečekal. Opravdu byl Kibumovi vděčný za to všechno, co pro něj za poslední dva roky udělal, ale přeci ho nemůže nutit do něčeho takového. Blonďáček rychle zamrkal aby potlačil slzy, které mu vytvořily vzpomínky a pak si povzdechl. "Dobrá tedy… Půjdu pracovat do domu mafiánského bosse a tobě budu donášet." Při téhle větě se Minův hlas dost chvěl a i on sám se lehce zatřásl. "Tak se mi to líbí. Ještě dneska tam půjdeš s naším člověkem, který tě tam zaručeně dostane." Usmál se Kibum a vytáhl z kapsy mobil. "Už dnes?" Zaúpěl blonďáček a nervózně polkl. "Ano, čím dřív, tím líp. Tím víc informací a tím víc peněz pro tebe." Policista seskočil ze stolu, poplácal chlapce po rameni a přešel k oknu, kde si k uchu přiložil mobil a začal do něj cosi hovořit. Taeminovo srdce v tuto chvíli tlouklo velice pomalu a dramaticky. Neuměl si představit dům, ve kterém žije mafián s rodinou. Uměl si představit akorát ty zbraně, které, jistě byly úplně všude. Otřel si kapky potu, které se mu zjevily na čele a poté se zahleděl z okna kanceláře. Už přestalo pršet a venku vykouklo sluníčko. Jak rád by teď šel někam do parku a jen se procházel. Místo toho musel sedět v policajtské kanceláři a čekat na chvíli, kdy se stane zaměstnancem mafiánského bosse, který vládne celému korejskému podsvětí.

-Taehee

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama