Epiphany (4. Část)

8. srpna 2016 v 8:00 | Taehee

Epiphany


Řeknu to takhe... Je 23.7.2016 15:17.. Ano.. Proč teda tohle vychází až teď? No protože jsme to celé napsali během 2 dnů asi, ještě nevím za jak dlouho to dopíšeme a já to prostě musím dělit na části po nějakých 2000 slovech, protože nikdo by asi nečetl část která by měla 100000 slov :D

A něco aktuálního :D Vím, že minulý týden vyšlo jen Epiphany a za to se moc omlouvám. Ale chodila jsem za kamarádkou na brigádu a v pátek jsme měli se skauty (ano jsem skaut, ale teď už vlastně vedoucí) a určovali nám tam, jakou družinu malejch dětí budeme vést :D Já mám tu nejstarší družinu, kterou jsem chtěla, takže spokojenost :D :D No, pracujeme s kamarádkou (Kazumi :D :D... Mě s ní baví psát! :D ) Jednu super.. teda pro mě super jednorázovku JongKey :D :D Takže pokud nevýjde tenhle týden, tak snad výjde MŽAJSJŽNL, nebo SOG, ale něco SNAD jo! :D

Pár: Taemin & Minho (2Min)
Upozornění: Miluju dobrý konce, takže pokud vy ne, tak tohle upozornění je pro vás! :D
Kazumi jako - Minho (tučně); TaeHee jako - Taemin
(netučně)


Hned jak si Minho vzal medvídka a vzkaz, jsem zalezl zpět do své ložnice a lehl si do postele. Zachumlal jsem se do dek a zavřel oči. Bylo toho všeho moc a projev emocí mě okamžitě uspal. Probudil mě druhý den ráno Jonghyun. Jako vždy vstal první. "Kde máš medvěda?" Zazubil se, když jsem na něj rozespale mžoural po tom, co mi sebral deku. "Já… Dal jsem ho Minhovi, on… Potřebuje ho víc než já, snad ti to nevadí." Blonďák se zasmál a přetáhl mě polštářem. "Hehe, jasně že nevadí. Hlavně aby byla zase celá parta v cajku. Hele vstávej, máme hodinu abychom vyrazili na první rozhovor dnešní ho dne. Jedeme na KBS, tam budeme zpívat Colorful a pak bude rozhovor s těma jejich moderátorama." Jakmile to dořekl, znova mě přetáhl polštářem a já se musel zasmát. Když vás takhle vzbudí kamarád, hned máte hned od rána skvělou náladu. Avšak, moje nálada se hned zhoršila, jakmile jsem se podíval na sebe v koupelně do zrcadla a vše se mi opět nahrnulo do hlavy. Povzdechl jsem si a provedl běžnou ranní hygienu. Pak jsem se vrátil do ložnice a převlékl se. Zatím jsem na Minha nenarazil, ale určitě se setkáme na snídani. A taky že jo. Sešel jsem dolů. Key a Minhem byli v kuchyni a připravovali snídani. "Do-dobré ráno." Pronesl jsem směrem k nim. Key mi věnoval úsměv a také mi popřál dobré ráno. Minho jen kývl. Jeho pohled na mě byl víceméně něco mezi ignorantským, ublíženým, naštvaným a zároveň i trošku milým. Ale to poslední tam bylo opravdu jen trochu. Sedl jsem si ke stolu na červené polštáře a podíval se na Onewa. "Taky tě vytáhl z postele Hyun?" Zasmál se a ukázal na mojí tvář, kde byl otisk polštáře. "Jo, tebe snad taky? Jjongie, to by sis na našeho leadera neměl dovolovat." Otočil jsem se na blonďáka, který si sedl vedle mě a zasmál se. "Máte vstávat dřív." Musel jsem se usmát. Hyun tu dobrou náladu přenášel na všechny kolem sebe. Brzy jsme již všichni jedli. Občas jsem se podíval po Minhovi. Ten mi však pohled nevěnoval. Jednou jsem zvedl pohled a měl jsem dojem, že na mě předtím koukal, ale okamžitě ten pohled zase srazil k jídlu. Povzdechl jsem si. V devět jsme všichni nasedali do auta, tkeré nás odvezlo na KBS.

Byl jsem rád, že jsem konečně usl. Zabalil jsem se do deky a v ruce dřímal medvídka. Vdechoval jsem jeho vůni a pomalu usínal. Nechtěl jsem už na nic myslet. Znovu se ve mně ozvaly ony myšlenky na to, když jsem s ním ležel v posteli a on… Možná mi stékaly slzy z očí ze spánku, ale já to nevnímal. Ráno jsem vstával brzo, ale nevěděl jsem, kolik bylo. Rozhodně jsem nechtěl být vzbuzený Hyunem, ne dneska. Vydechl jsem a podíval se na hodiny. Budeme muset jet na rozhovor, nechtělo se mi, ale vyrazil do volné koupelny, kde jsem vykonal ranní hygienu a šel do kuchyně. ,,Bré ráno," usmál jsem se na Keye. ,,Konečně vypadáš k světu," zazubil se mladík. ,,Nech si ty lichotky," ušklíbl jsem se, ale povzdechl si a protáhl se. ,,Budeme zpívat Colorful a následuje rozhovor," mrkl na mě Key. ,,Takže si mám hned teď zalepit pusu?" podíval jsem se na něj, ale pak se ironicky zasmál. ,,Jsi šílený," poplácal mě po zádech Onew, kdy jsem se na něj podíval. ,,Vracíme se do starých kolejí," zazubil se leader a já kývl, povzdechl si a začal s Keyem dělat snídani. ,,Do-dobré ráno," ozval se hlas, který jsem moc dobře znal. Jen jsem přikývl, podíval se na něj, ale zase dodělával snídani. Můj pohled byl všelijaký, stále jsem si pamatoval na ten večer. Kluci se začali bavit o tom, jak Hyun vzbudil všechny, až na mě a Keye. My dva jsme vstali také dřív. Šel jsem si sednout jako obvykle a oddával se dobré chuti snídaně. Občas jsem se mrkl na Taemina. Když jsem viděl, že zvedl pohled ke mně, hned jsem se díval na jídlo. Převlékl jsem se do dobrého oblečení a taky do pohodlného. V devět jsme nasedli do auta a to nás vezlo na KBS. Seděl jsem vedle Keye a Hyuna, naproti byl Onew a…on. Párkrát jsem se na něj podíval, ale spíše hleděl z okna. ,,Co takhle se rozzpívat?" protnul ticho Onew a Key se rozzářil, ale začal potichu s vlastním zpěvem. ,,Jsi na řadě," strčil do mě Hyun. Podíval jsem se na něj, ale povzdechl si a začal taky. Pomalu jsme se přidávali všichni, až jsme nakonec byli před KBS. Vystoupili jsme z vozu a já se podíval kolem sebe. Bylo zde moc fotografů. Ještě že jsem měl levou ruku potaženou dlouhým rukávem mé košile. A dlaně nikdo neuvidí, takže to bylo v pohodě. Došli jsme do studia a nejdříve zazpívali Colorful a pak si sedli na sedačku. Musel jsem si sednout vedle Taemina, kdy se ve mně zvedly pocity a myšlenky ze dne, kdy se na mě lepil v limuzíně. Děsně jsem se začal potit. Dýchal jsem zhluboka, kdy to spíše vypadalo jako zadýchanost ze zpěvu. Vedle mě seděl taky Key, pak Hyun a nakonec náš leader. ,,Dámy a pánové, máme zde skvělou skupinu SHINEE! Právě exkluzivně pro vás máme zde živý rozhovor s touto partou nerozlučných kamarádů a kolegů! Vítám vás zde, pánové," usmál se jeden z moderátorů, kdy jsme všichni pozdravili a já si musel vydechnout a hodit všechny myšlenky za hlavu. ,,První zvídavá otázka je tady pro Minha, druhého nejmladšího člena skupiny. Minho, ty jsi byl přes týden mimo vaši skupinu, co se stalo?" podíval se na mě moderátor. ,,Co by se stalo, byl jsem obdivovat zdejší nemocnice," zazubil jsem se, abych překryl rozrušení. ,,Při přípravě jídla jsem se maličko pořezal," vysvětlil jsem s úsměvem. ,,Co si myslíš o vaší skupině, co dělá, když nejsi v dění a jste pryč?" podíval se na mě druhý moderátor. Přišli mi strašně dotěrní, ale uklidnil jsem se, snažil se o to a snažil se spíše odlepovat od Minnieho. ,,Nejspíše to, co obvykle a hlavně… myslí na mě," usmál jsem se a skousl si zevnitř ret, aby to nebylo poznat. Moderátor se usmál, stejně tak ten druhý a nechali mě chvilku na pokoji.

V autě jsem se snažil být Minhovi co nejméně na očích. Nechtěl jsem, aby měl nějaké problémy při rozhovoru. Na KBS se ukázalo, že jediný, kdo měl nakonec problémy, jsem byl já. Minho seděl vedle mě. Vdechoval jsem každou chvíli vůni jeho kolínské. Někdy uprostřed rozhovoru, mě chtěl moderátor také zapojit. "Taemine. Ty jako nemladší ze skupiny, pociťuješ, že by tě ostatní nějak komandovali a dávali na jevo, že jsou starší?" Jelikož jsem ve chvíli, kdy modérátor na mě mluvil, byl duchem mimo a tupě sledoval skleničku, musel do mě Minho lehce strčit loktem. Otřásl jsem se a podíval jsem se na Minha a pak na moderátora. "Promiňte, zamyslel jsem se. Můžete mi zopakovat otázku?" Moderátor si mě přeměřil pohledem a pak mi otázku zopakoval. "Ne, tyhle pocity jsem neměl asi nikdy. Občas mi dávají rady, protože mají více skušeností než já, ale i oni si odemně občas nechají poradit. Řekl bych, že se od sebe učíme, tak nějak navzájem." Zazubil jsem se a moderátor přikývl, kdy jsem uslyšel i souhlasné ano, od ostatních kluků. Když skončil rozhovor, nasedli jsme do aut a jeli na focení. Zase se pořádně najíme až večer, fakt super. I když, v poslední době jsem hladem moc netrpěl. Na focení nás nejprve fotili jako skupinu, ale pak chtěli dvojce, jednotlivce a tak podobně. "Minho a Taemin…" Zavolal manažer a já ztěžka polkl. Nemůžu přece, ne prostě musím… Vstal jsem z pohovky a šel si stoupnout před modré pozadí. Minho si stoupl ke mně a před nás šel fotograf. Měli jsme dělat tři pózy. Jednou jsme stáli vedle sebe a drželi se kolem ramen, ta druhá jsme skákali do vzduchu u třetí jsem si dávali high-five. Pro Minha musela být nejhorší ta první. Cítil jsem, jak se chvěl. Ale chvěl jsem i já a moje srdce tlouklo strašně rychle. Po focení s Minhem šli na řadu Key a Jonghyun a já musel na chvíli vypadnout. Šel jsem před ateliér. Coural jsem se poblíž a koukal do výloh obchodů. Najednou jsem se zastavil před klenotnictvím. Hleděl jsem na nádhernej řetízek s přívěškem M+M. Byli jako puzzle, dali se spoji a rozpojit. Nedalo se tomu odolat.

V autě mi přišlo, že je docela dusno, možná proto chtěli kluci zpívat. Přidal jsem se do zpěvu a byl rád, když jsme se objevili na KBS. Snažil jsem se jako vždy zachovat chladnou hlavu, kdy jsme měli dlouhý rozhovor, co mě pomalu i začínal štvát. Ty otázky byly někdy až moc… dotěrné, ale snažil jsem se na to odpovídat s jistotou. Nechtěl jsem nějak klukům zkazit tohle všechno. Po chvilce se na něco zeptali Taemina, kdy jsem do něj musel strčit, když byl absolutně mimo. On se na mě podíval, kdy já měl nejasný výraz v očích. Dýchal jsem chvilkami zhluboka, až poněkud přerývaně. Snažil jsem se uklidnit. Spolupracoval jsem po dlouhou dobu rozhovoru a pomalu se mi vracel dobrý dech. Pak konečně skončil rozhovor a my nasedli do auta, kdy jsme razili na focení. Promnul jsem si krk a přivřel oči, kdy jsem si povzdechl, při vzpomínce na ten večer. Key do mě strčil, zamračil jsem se, povzdechl si a díval se ven z okénka. Začalo focení, kdy bylo nejdříve focení celé skupiny, kdy jsem se snažil co nejlíp se usmívat. Následně po nás chtěli skupinky, jednotlivce a jak to tak bývá. Úplně mi vyschlo v krku, když jsem měl jít s Minniem. Srdce mi zabušilo a já přešel před modré pozadí. Museli jsme udělat tři pózy, kdy hned ta první pro mě byla…příšerná. Chvěl jsem se, běhal mi mráz po zádech a taky se mi rozbíhalo teplo po tělo. Jeho dotek… jako v tu noc, kdy byl docela násilnický… Snažil jsem se všechno udělat dobře, házel svůj úsměv a po třetí pozici si šel sednout na pohovku a vložil hlavu do dlaní, kdy jsem se snažil uklidnit. Onew přišel za mnou. ,,Vedeš si dobře," mrkl na mě, ale pak zavolali nás dva na focení společně, proto jsme šli, kdy se pak k nám přidal i Key. Taemin někam na nějakou chvilku zmizel a já mezi přestávkami zhluboka dýchal, abych se uklidnil.

Když jsem se vrátil do ateliéru, řetízek jsem měl schovaný v kapse kalhot v malé krabičce. Ani jsem nevěděl, jestli ho Minhovi někdy dám, i tak jsem z něj měl radost. Poslední focení jsem měl já a leader. Maknae a leader. Přesně tak to i napsali do rohu té fotky. Jelikož jsem byl vyšší než Onew, vymyslel fotograf, že ho vezmu na záda. Oba jsme se u toho smáli, protože mi často přepadával přes hlavu. Na chvilku jsem se cítil jako před tou osudnou nocí. Když jsme skončili focení, bylo skoro půl druhé a my byli celkem unavení. A to jsme večer měli ještě zpívat v další televizní show a odpoledne je trénink choreografií. Zašli jsme na oběd, kdy jsem byl Jonghyunem donucen, sednout si vedle Minha. Nechtěl jsem mu to stěžovat, ale Hyun mi zasedl místo vedle Keye a nehodlali se ani jeden se mnou vyměnit. Skoro jsem nebyl schopný jíst, jak se mi třásly ruce a bilo mi srdce. Natáhl jsem se pro láhev vody, kterou jsem si chtěl nalít do své skleničky. Jenže má ruka se s láhví nesetkala. Tedy ne přímo. Minhova ruka tam spočinula dřív a moje ruka se tak akorát namotala na tu jeho. Zalapal jsem po dechu a ruku rychle stáhl zpátky. "Pro-promiň." Pípl jsem skoro neslyšně a cítil, jak se celý třesu. Ani jsem si neuvědomil, že jsem ruku nepoložil na malý prostor na lavičce mezi mou a Minhovou nohou, ale rovnou na Minhovo koleno. Když jsem si to uvědomil, byl jsem celý absolutně stuhlý, že jsem tu ruku od něj nedokázal odlepit. Nedokázal jsem udělat nic, jen si v hlavě přehrávat to, jak moc jsem mu ublížil a také to, že mu akorát teď připomínám ten večer v limuzíně.


Být celou dobu v ateliéru na focení, bylo opravdu pro mě stísněné, když jsem věděl, že mohu být vyfocen klidně i s Minniem. Ono se to tak i stalo, až mi bušilo srdce. Byl jsem ze všech kluků nejvyšší, proto jsme občas vytvářeli zajímavé kreace, ale stále jsem měl na mysli Minnieho, jak jsem měl ruku kolem jeho ramen. Mé srdce bušilo, nadávalo mi. Ale rozum ho potlačoval, mozek mu nadával a já… Říkal jsem si, kdy se tyhle dva orgány jednou zabijou. Srdce jsem potřeboval zalepit. Byla by na něj potřeba velká náplast. Dýchal jsem zhluboka, když jsem čekal, až skončí focení. Bylo půl druhé a já skoro nemohl ani popadnout dech, jak jsem byl unavený. Ke všemu večer budeme zpívat v další show a máme ještě choreografie. Konečně jsme zašli na oběd, kdy mi bylo odepřeno místo vedle Keye, nejspíše to už Hyun nemohl bez svého parťáka vydržet a já… si sedl vedle jeho. Zabušilo mi srdce, otřásl jsem se a zachvěl se. Natáhl jsem se pro láhev vody, kdy mi na ní najednou spočinula ruka Minnieho. Úplně jsem ztuhl, nadechl se ztěžka a sevřel láhev mezi prsty. On zalapal po dechu, kdy najednou ruku stáhl zpět a omluvil se mi. Pocítil jsem jeho ruku na svém koleni… Zúžily se mi zorničky a já se začal potit, ale zároveň mi bylo jako při zemnici. Skousl jsem si ret, připomnělo mi to onen večer a já… nadechl jsem se, vydechl. ,,Třesou se ti ruce… nenalil by sis to a ještě to rozlil..," zamumlal jsem a v mých očích se to zalesklo, kdy jsem se podíval na Hyuna, ale nakonec opatrně zvedl lahev a nejdříve nalil mladíkovi vedle mě a pak sobě. Sevřel jsem pravou ruku v pěst, několikrát se za sebou nadechl, ale nedokázal zrovna dvakrát reagovat. Sklopil jsem zrak, přivřel oči a zachvěl se několikrát za sebou. Pomalu mě přecházela chuť na oběd, ale napil jsem se, přejel si rukou po tváři a tak jedním prstem si zamáčkl koutky očí, abych zahnal slzy.

-TaeHee & Kazumi

POKRAČOVÁNÍ PŘÍSTĚ

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama