Lovesick (6.Část)

15. října 2016 v 13:07 | Taehee

Lovesick


Další díl 2Min Lovesick je tu! Díl plný slz, smutku, pocitů viny a já nevím čeho ještě! :D
No, doufám, že se vám tenhle díl bude líbit a budete Feel Good :D :D

Pár: Jonghyun & Onew (OnHyun) + později Minho & Taemin (2Min)
Upozornění: Někdy dojde na 18+, zatím ne, ale brzy jo! :D :D
Kazumi jako Jonghyun (netučná kurzíva) a Minho (tučné bez kurzívy); TaeHee jako Onew (tučná kurzíva) a Taemin (netučně bez kurzívy)


Probudil jsem se brzo, velmi brzo. Tedy, na to, že jsme měli volno, to brzy bylo. A já celou noc svíral pyšového psa. Jsem jak malej… Aigoo… S povzdechem jsem vstal a šel do koupelny, dát si sprchu a poté jsem se převlékl a sešel do kuchyně. Na velkých hodinách se rýsovalo 9:30. To by za chvilku mohl vstát Key a Hyun, nebo Jinki s Minhem. Vždycky se probouzeli takto. Nevím proč a jak to, ale bylo mi to jedno. Napadlo mě, že nějakou lehčí snídani bych svedl. Dobře, nešel jsem se snažit kvůli sobě… Prostě jsem chtěl udělat radost… klukům a Minhovi… Skousl jsem si ret, ale vytáhl pánvičku a pak připravil těsto na palačinky. To je snad jediný smažený jídlo co umím udělat a navíc je umím skvěle otáčet. Uchcetl jsem se, ale po chvilce už smažil první palačinku. Nevím, jak dlouho jsem to dělal, ale brzy jsem talíř s deseti palačinkami pokládal na stůl. Takže každý dostane dvě. Uslyšel jsem kroky a na schodech se objevil Key v zeleném županu a s rozcuchanýma vlasama. Jo, to je typické, vždy chodí k snídani hned po tom co vstane. "Dobré ráno, hyung…" Usmál jsem se a napil se kafe. "Dobré… O Taemin-ah… Tys udělal snídani?!" Podivil se, ale hned na to mě objal, kdy jsem se překvapeně uchechtl a poplácal ho po zádech. "No udělal… Proč mě objímáš?" Přeměřil jsem si ho pohledem, když se odtáhl a s zatleskáním usedl ke stolu. "Protože bych jinak musel vařit já!" Zvolal, kdy jsem si všiml, že na schodech stojí Hyunnie. Jak dlouho tam asi je? "Dobré ráno Jonghyune hyung. Dáš si palačinky?" Zasmál jsem se, ale můj úsměv se hned ztratil. Ze schodů sešel Minho v tmavě modrém županu. Na rozdíl od Keye, měl aspoň učesané vlasy. Vzpomněl jsem si, co jsem včera řekl. Skloupil jsem pohled a šel do kuchyně pro nutellu a marmeládu, jen abych se s ním nemusel bavit. Ne, ani dobré ráno mu neřeknu.

Nechtělo se mi vstávat. Ne, celou noc jsem spal jako nemluvně v náruči Onewa. Spalo se mi tak nejlépe a své ruce jsem měl obmotané kolem jeho pasu a hlavu na jeho hrudi. Navíc po koncertech snídani dělá Key, takže… jsem mohl spát! Netušil jsem, kolik bylo, když jsem se probudil, ale podíval jsem se do klidné tváře Onewa. Spal jako zabitý. No, snad zabitý není! Ne, to by mi neudělal. Usmál jsem se, ale pohladil ho po tváři. Nechal jsem ho spát a nejdříve si vzal věci, abych se následně odebral do sprchy, kde jsem se pořádně osprchoval. Osušil jsem se, vzal si lehčí džíny a černou košili, kdy jsem si nechal rozeplé dva horní knoflíčky. "No udělal… Proč mě objímáš?" zaslechl jsem zezdola hlas Minnieho, kdy jsem se lehce podmračil, zamrkal, ale zůstal stát na schodech, když jsem viděl, jak je Minnie v objetí Keye. Trochu jsem pojal podezření. Key se odtáhl a se zatleskáním se usadil ke stolu. "Protože bych jinak musel vařit já!" zvolal Key a to si mě už všiml Minnie, kdy jsem se pousmál. Cítil jsem vůni palačinek, náš maknae nejspíše připravil snídani, takže nejspíše mu bylo lépe. "Dobré ráno Jonghyune hyung. Dáš si palačinky?" zasmál se. ,,Dobré ráno," lehce jsem se zazubil. Vždy jsem ke snídani chodil již oblečen. ,,Od našeho andílka? To musí být delikatesa!" zasmál jsem se, ale podíval se za sebe, kde vyšel Minho. Proto Minniemu zamrzl úsměv. Lehce jsem se protáhl a šel ke stolu, kam jsem se usadil a lehce si promnul zátylek.

Zmizel jsme do kuchyně hned po tom, co se objevil Minho. Nechtěl jsem se s ním bavit a koukat na něj. Opřel jsem se rukama o linku a zhluboka se nadechl a vydechl. Najednou jsem uslyšel kroky. Modlil jsem se, aby to byl jen Onew, který jde na snídani kolem kuchyně. Ale nebyl. Jakmile totiž osoba za mnou promluvila, mé srdce se zachvělo. "Minnie..." Ten hlas bych si nespletl nikdy a nikde. Mlčel jsem a ani jsem se nehnul. Dělal jsem, že ho ignoruju. Přitom, mé srdce se chtělo a bušilo jako má poplach. Co asi po mě Minho ještě chce? "Taeminnnie... To se na mě budeš zlobit věčně?" Šeptl Minho a najednou jsem ucítil jeho ruce kolem pasu a jak se na mě natiskl. To už se mé srdce mohlo zbláznit. Cítil jsem Minhovu blízkost. Nádheru... Ale nic to neznamená. Jen si mě chce udobřit. "Nech mě být..." Vzlykl jsem chladně a chytil jeho ruce a sundal je ze sebe. Vykročil jsem k východu, ale to jsem ucítil tlak na zápěstí. "Ale to já nemůžu Minnie." Řekl a otočil si mě, abych se mu díval do očí. Přerývaně jsem se nadechl a vydechl a vytáhl ruku z jeho sevření. "Nech mě..." Šptil jsem a rychle vyběhl z kuchyně do schodů. Byl jsem tak mimo, že jsem ani nepostřehl Onewa, který stál vedle dveří do kuchyně a pravděpodobně nás poslouchal.

Vzbudil jsem se a zhluboka se nadechl. Podle všeho, můj Hyunnie už vstal. A jelikož jsem něco slyšel dole, tak asi i ostatní. Super... Leader a půjde ke snídani poslední. Vylezl jsem z postele a vzal si oblečení a skočil do koupelny, abych ze sebe udělal člověka. Netrvalo mi to ani tak dlouho a já scházel schody dolů. Spatřil jsme v kuchyni Mina a chtěl jej pozdravit, ale najednou se tam objevil z obýváku Minho. Objal maknaeho kolem pasu. Mé oči se rozšířily. Šel jsem opatrně blíž a skryl se za futra. "Taeminnnie... To se na mě budeš zlobit věčně?" Zeptal se Minho a já čekal na Minnieho reakci. Ten však sundal Minhovi ruce a řekl mu, ať ho nechá. Už už jsem chtěl jít, když najednou Minho chytil Mina za ruku se slovy, že nemůže. Viděl jsem slzy v očích našeho maknaeho a ten po chvíli utekl k dveřím. Skryl jsem se ke zdi a pak hned šel do obýváku. "Hyunnie, Hyunnie, musím ti něco říct..." Zašeptal jsem rychle Hyunovi u stolu do ucha.

Již po ránu jsem si upravil své vlasy. Když to tak vezmu, dělám to vždy. Jen tedy jsem sešel dolů v županu a nebyl jako Hyun, který už od rána létal v džínách - stejně je pak vždy vyměnil za tepláky, kraťasy anebo tříčtvrťáky. Hlavou mi hlodal včerejšek. To, co mi říkali kluci. Vážně jsem to až tak přehnal? Mám Minnieho rád. Nechtěl jsem mu ublížit, ale asi jsem udělal něco, co jsem neměl. Minnie mě ráno ani nepozdravil. ,,Minnie...," promluvil jsem na něj a šel k němu blíž. Nereagoval, vůbec. Sevřelo se ve mně srdce. Nechtěl jsem, aby se můj mladší kolega na mě zlobil. ,,Taeminnnie... To se na mě budeš zlobit věčně?" šeptl jsem, kdy jsem došel k němu a dal mu ruce kolem pasu, až jsem ho stiskl. Cítil jsem, jak jeho srdce bilo jako na poplach. ,,Nech mě být...," pronesl zcela chladně se vzlykem, kdy dal mé ruce pryč z jeho těla, až se otočil k východu. Tak mu to řekni ty pitomče! Chytil jsem ho za zápěstí. ,,Ale to já nemůžu Minnie," otočil jsem si ho a díval se mu do očí, kdy se přerývaně nadechl a vytáhl svoji ruku z mého sevření. No, neřekl jsi to... ignorante! ,,Nech mě...," špitl a vyběhl z kuchyně do schodů. Skousl jsem si ret. Zatraceně! Jako boží umučení jsem vzal marmeládu a nutellu, kdy jsem šel za kluky. ,,Trochu života do toho umírání!" zašklebil se na mě Hyun, kdy jsem si povzdechl a sedl ke stolu. Předtím jsem si ani nevšiml našeho leadera.

Seděl jsem v obýváku a vzal si palačinku, kdy jsem si na ni lehce dal marmeládu. Onew byl nahoře. Když jsem odcházel, spal velice roztomile. Takové nemluvně. Minho odešel do kuchyně, kdy jsem se podíval na jeho záda, ale zahleděl se na Keye, který jedl. Achjo, ušklíbl jsem se, ale něco se v kuchyni dělo. Po chvilce se vrátil Minho jako spráskanej pes. ,,Trochu života do toho umírání," zašklebil jsem se lehce, ale to už se v místnosti objevil Onew, který přišel ke mně. ,,Hyunnie, Hyunnie, musím ti něco říct...," zašeptal mi rychle do ucha. Podíval jsem se na něj překvapeně, ale vstal a odešli jsme na druhou stranu místnosti k pianu, na které obvykle hrál Minnie. ,,Co se stalo?" zamrkal jsem a díval se do očí mého hyunga. ,,Minho se chtěl Minniemu nejspíše už omluvit, ale on ho odmítl. Měl jsem pocit, že mu Minho chtěl ještě říct něco jiného, ale to ho Minnie odstrčil," řekl mi. Proto ten hluk. ,,Takže...máme 75% jistotu, že k němu Minho něco cítí,'' usmál jsem se. ,,Sehnat jen těch 25%, což je ten plán," podíval jsem se Onewovi do očí, kdy jsem mluvil tak, aby mě slyšel jenom on.
Nevím, co po mě Minho chtěl. Ani to nechci vědět! Aish, co si to nelhávám... Chci aby mi řekl, že mě miluje... Ale to od něj nejspíše nikdy neuslyším... Sedl jsem si na postel do tureckého sedu a schoval tvář do dlaní. Zhluboka jsem se nadechl a vydechl. Chtěl bych si něco zahrát na piano, ale dole jsou kluci a Minho... Vzal jsem do ruky plyšového psa a podíval se na něj. Nevím, jak dlouho jsem na něj zíral, ale najednou někdo zaklepal na dveře a aniž bych stihl něco říct, vešel. "Minnie... Já jsem..." Zakoktal Minho. Přerušil jsem ho. "Jdi pryč, nechci s tebou mluvit..." Sklopil jsem hlavu a začal předstírat, jak strašně zajímavý, je ten plyšový pes, kterého mám v ruce. "Taemine... Andílku..." Zamračil jsem se. Copak mě neslyšel? Jakmile slyším jeho hlas, moje srdce je v plamenech, když ho vidím, chvěju se. Nechci aby tu byl. Najednou si však Minho sedl vedle mě, chytil mě za bradu a vtiskl mi jemný polibkem, kdy jsem přestal dýchat, srdce se rozbušilo a já se cítil jako v nebi. Jemně jsem pohnul rty a chutnal ty jeho. Jenže pak ve mně hrklo. Najednou jsem si před sebou vybavil ten fanservis. Odstrčil jsem Minha od sebe. "Neslyšel jsi? Chci být sám..." Promluvil jsem, aniž bych se na něj podíval. Slyšel jsem tichý povzdech a pak dveře. Když jsem zvedl hlavu, Minho už tam nebyl. Povzdechl jsem si. Proč říkám, to co říkám? Proč ho vyhaním? Najednou jsem za dveřmi slyšel jakýsi hlas. Poznal jsem, že Hyun mluví na Minha. "Co jsi dělal u Mina v pokoji?" Zeptal se a já vzlykl a padl tváří do postele a přitiskl si na hlavu polštář. Nechci nic slyšet, nic!

Onewova slova jsem bystře poslouchal a přebíral si je v hlavě. ,,Tak to je vážné…," povzdechl jsem si. ,,Jenže Minnie chtěl, aby se mu Minho omluvil, jenže když ho takhle odmítá…," povzdechl si Onew, kdy jsem se zamyslel. ,,Možná… dostal jsem další nápad, jen ještě to chce najít těch 25%, že ho opravdu miluje," usmál jsem se a podíval se na Minha, který odešel z obýváku s odleskem v očích. Povzdechl jsem si, ale jedl, kdy jsem si udělal kafe a napil se. Onew se podíval na Keye, který se zaručeně nudil. ,,Co ty vrabčáku, nějak tě přešel humor," ušklíbl jsem se na Keye, který se na mě podíval a zamračil se. ,,Hyune, nemám náladu na tvoje vtípky," odfrkl si. ,,Ty jsi příjemný, jak exekutor, to ti povím," vyplázl jsem na něj jazyk. ,,To si zaslouží mytí nádobí, alespoň ožiješ," mrkl jsem na mladšího kolegu, který vytřeštil oči. ,,No moc nekoukej," mrkl jsem na něj, ale zasmál se a dal pusu Onewovi. ,,Jdu do pokoje, něco bych tam měl mít…," pošeptal jsem mu do ouška. ,,Řekni Minhovi, že s ním chci vážně mluvit," šeptl mi, kdy jsem kývl. Nejspíše udělá náš plán, při kterém nebudu, protože by to bylo moc nápadné. Odešel jsem nahoru, kdy jsem chtěl jít do ložnice, ale spatřil Minha, který vyšel z ložnice Minnieho. ,,Co jsi dělal u Mina v pokoji?" podíval jsem se mu do očí trochu zostra. ,,Chtěl… chtěl jsem se mu omluvit, nic víc, ale on mě jen vyhání," řekl mi, kdy vypadal, že mu to je jedno, ale stejně jsem ho lehce prokoukl. Takže pět procent navýšení… Potřebujeme ještě dvacet, Onew, ukaž se. Hlavně aby nechtěl Minho Minnieho přemlouvat, to by náš plán tak trochu ztroskotal. ,,Chce s tebou mluvit Onew, je to něco moc důležitého," podíval jsem se Minhovi do očí, kdy on zamrkal, ale přikývl. S povzdechem odešel a já zaklepal na dveře. Otevřel jsem je a nakoukl dovnitř. ,,Minnie…. Je všechno v pořádku?" podíval jsem se na něj. Celou dobu se mu Minho chce omluvit nejspíše a on ho ani jednou nevyslyšel. Takhle svůj slib nesplním, tedy, já ho splnil…

Tak jo… Takže řeknu Minhovi, že Minnie chce odejít ze skupiny. Ale, co když mu to bude jedno? Ale Jinki… Po tom, co jsi dneska ráno viděl? To by musel být Minho mistr herectví, což není… Prokoukne ho i dítě. Minho neumí lhát a když už lže, tak je to na něm poznat, velmi dobře. "Keyi… Padej umejt to nádobí…" Prohodil jsem k blonďákovi, který se na mě zašklebil, jako kdyby si myslel, že to předtím byla jen sranda. "Jako fakt? Proč sakra já?!" Zeptal se, ale vstal a vzal špinavé nádobí do kuchyně. "A né, že si někoho večer dotáhneš! A nebo ještě líp, zůstaneš tady a nikam do baru nepůjdeš… Nechci zase číst ty články, že jsi se ožral a že ses…" Odmlčel jsem se nad neslušným slovem. "Že ses VYSPAL! S nějakou fanynkou… Najdi si sakra někoho na stálo…" Opíral jsem se o futra u kuchyně. Musím ho krotit, nechci zase poslouchat manažera a ty jeho kecy, že mám Keye hlídat. Nejsem jeho rodič, Key je dospělý a má občas míň rozumu než Minnie… Ach, maknae můj zlatý… Otočil jsem se, když jsem slyšel kroky. "Á Minho, pojď se mnou do obývaku." Pokynul jsem mu rukou a zavedl si ho mimo Keyův doslech. "Hele Onew hyung… Jestli jde o tu omluvu Taeminovi tak…" Zvedl jsem ruku a tak ho umlčel. "Ne o to nejde… Tedy… Jde o Taemina, ale né v téhle souvislosti… Musím ti totiž říct, že… No, prostě… Taeminnie chce odejít ze skupiny… Prý je toho na něj moc…" Sklopil jsem smutně hlavu a povzdechl si. Popotáhl jsem, aby to bylo věrohodné, aby si Minho myslel, že mi je to hodně líto.

Chtěl jsem se Minniemu omluvit už od rána, ale také mě přemáhal pocit, že mu už konečně musím vyznat city. Jenže vím, že za poslední roky, co je u nás ve skupině, jsem většinou vtipkoval na jeho účet. Nebo ne přímo na jeho účet, ale asi to nikdy se mnou neměl lehké. Možná jsem ten fanservis přehnal…nebo ne možná, ale určitě. Jsem nepolepšitelný, že by na mě měl větší vliv Key? Vím, že mě jednou Hyun pěkně za to sjel. Když Minnie odešel do svého pokoje, odhodlal jsem se a vyrazil za ním. Musím jít za ním a...zjistit, jak na tom jsem. Když jsem tam přišel, nechtěl se mnou mluvit, ale já nevěděl ani pořádně, co dělám. Musel jsem se překonat, ale došel k němu, abych ho vzal za bradu a políbil ho. Vypadalo to, že se mu to líbilo, což mě překvapilo, ale pak... odtáhl se a jednoduše mě vyhnal z pokoje. Co si mám o tom myslet? Nevěděl jsem, byl jsem z toho lehce na větvi. Zkrátka... chci, aby on pochopil, že mu celou dobu chci dát kus svého srdce, jenže...jsem takový zbabělec, že nejsem schopný nic říct. Co kdyby se mi někdo vysmál za to, že jsem... no že mám rád Minnieho. Je pravda, že v naší skupině máme lover couple, Onew s Hyunem. Jenže proti nim nikdo nic nemá. Oni jsou zde nejstarší, ale my s Minniem... odešel jsem z jeho pokoje, kdy mě odchytil Hyun, skoro jako by si myslel, že jsem Mina znásilnil, nebo cokoliv mu udělal. Povzdechl jsem si, ale když mi řekl, že mám jít za Onewem, šel jsem za ním. Nic jiného mi nezbývalo. Hyun hyung je přeci jen můj starší kolega a já k němu vzhlížím. Mám rád všechny, ale Minnieho… Cítil jsem, jak jsem každý den blíž k němu, ale… Nejsem nejspíše tak odhodlaný, abych mu to řekl. Došel jsem do kuchyně, že si natočím vodu. "Á Minho, pojď se mnou do obýváku," ozval se hned hlas Onewa, kdy jsem zamrkal, ale povzdechl si a kývl. Odešli jsme do obýváku, abychom nebyli na doslech Keyovi. Ten totiž měl za trest mýt nádobí, nejspíše. "Hele Onew hyung… Jestli jde o tu omluvu Taeminovi tak…," začal jsem, ale leader zvedl ruku, kdy jsem zamrkal překvapeně očima. Umlčel mě, omluvy se to tedy netýkalo. "Ne o to nejde… Tedy… Jde o Taemina, ale né v téhle souvislosti… Musím ti totiž říct, že… No, prostě… Taeminnie chce odejít ze skupiny… Prý je toho na něj moc…," sklopil hlavu smutně a povzdechl si, kdy popotáhl. Vytřeštil jsem oči. ,,A-aha…ale to je jeho volba, ne?" řekl jsem, skoro jako by mě to nezajímalo, ale něco se ve mně šíleně stáhlo, sevřelo a já se zachvěl, cítil jsem, jak se mi řinou slzy do očí a já si nervózně přešlápl. To ne…nemůže to být pravda… co když je to kvůli mně? Ale říct Minovi, aby neodcházel… on mě neposlechne. Skousával jsem si ret. ,,A myslíš, že je to definitivní?" zeptal jsem se, kdy jsem pokoušel zastínit svůj třesoucí hlas.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kazumi Kazumi | 16. října 2016 v 8:10 | Reagovat

A hlavně ukázání toho, jaké zákeřné plány umí Hyun vymyslet! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama