Chci být s tebou už na vždycky! (5.Část-Poslední)

21. listopadu 2016 v 6:00 | Taehee

Chci být s tebou už na vždycky!



Annyeonghaseyo! :D Užijte si poslední část této příběhovky a... čtěte dál moje příběhy :D

Pár: Onew & Minho (OnHo)
Varování: Žádné
Kazumi jako Onew (tučné); TaeHee jako Minho (netučné)


Nemohl jsem uvěřit, když jsem uslyšel jeho hlas. To, to se mi zdá? ,,Neříkej, že bulíš jen proto, že jsi se mnou nemohl hrát... Stejně bys se mnou prohrál," Řekl mi a já se zachvěl. "Když… Když… Já… Já jsem…" Zakoktal jsem a zabořil tvář víc do polštáře a snažil se zastavit ty slzy. Ucítil jsem, jak se madrace lehce prohla a někdo mi položil ruku na rameno. ,,Minho, co jsi? Nebreč a řekni mi to, mně můžeš říct vše," řekl mi a lehce přejel po mých zádech. Nadechl jsem se, ale neodvracel hlavu z polštáře. "Já… Chci být s tebou už na vždycky…" Zakoktal jsem. Tak jo, řekl jsem mu to… Neměl jsem to dělat. "Klidně se mi vysměj… Já to pochopím…" Vzlykl jsem do polštáře a zachvěl se. Aish! Neudržel jsem své emoce už víc na uzdě… Onew to řekne manažerovi a ten mě vyhodí a už nikdy Jinkiho neuvidím. Srdce se mi chvělo, stejně jako mé tělo se chvělo pod salvou vzlyků. Už něco řekni, prosím! Přijmu cokoli… Křik, výčitky, slzy, posměch… Ale tohle ticho je nekonečné!

Minho se celý otřásal ve vzlycích, co se stalo? Proč tak reaguje? Celý se chvěl a mně z toho se svíralo srdce. "Když… Když… Já… Já jsem…," zakoktal se a zabořil svoji tvář více do polštáře. Došel jsem pomalu k němu, projel si rukou vlasy, ale usadil se na jeho postel, kdy jsem mu položil ruku na rameno. ,,Minho, co jsi? Nebreč a řekni mi to, mně můžeš říct vše," přejel jsem mu s těmito slovy rukou po zádech, kdy jsem ho chtěl uklidnit. Neodvracel hlavu od polštáře, ale nadechl se. "Já… Chci být s tebou už navždycky…," zakoktal se. Počkat, co mi to řekl? Co by ti řekl ty hlupáku! Že krávy létají na Měsíc! "Klidně se mi vysměj… Já to pochopím…," vzlykl do polštáře a celý se zachvěl. Mé srdce se zachvělo, tlouklo, svíralo se, když slyšelo jeho pláč. Jeho pláč, který mi tak drásal srdce. Cos říkal hlásku uvnitř hlavy… že neopětuje mé city? Proboha! On… Ne… slyšel jsem dobře? Ne asi ty blbče, vzpamatuj se Onew, co řekneš manažerovi? Kašlu na manažera! Pohladil jsem ho po zádech, ale lehce jej vzal za boky, abych ho mohl přetočit, sice jsem musel trochu víc použít sílu, když je oproti mně Minho silnější. ,,To je dobré… Minho," podíval jsem se mu do uslzených očí a pohladil jej po tváři, ale usmál se. ,,Měl jsem ti to už říct dávno," zamrkal jsem očima, ale dal mu lehce pusu na tvář, kdy jsem zkoumal jeho nádherné oči.

Proč sakra mlčíš, tak dlouho? Už končně něco řekni, ať vím, na čem jsem. Ucítil jsem jeho ruce a jak mě otočil. "To je dobré… Minho." Podíval se mi do očí a pohladil mě po tváři. "Měl jsem ti to říct už dávno." Mé srdce vynechalo jeden úder a pak se roztlouklo jako zběsilé. Co mi měl říct? Co? "Onew hyung… Já tě miluju…" Vzlykl jsem a zakryl si rukama tvář. Vzal mé ruce, kdy je lehce vzal do těch svých. ,,Miluji tě Minho, ať si říká manažer, co chce, já jeho kecy poslouchat nebudu," zahleděl se mi do očí a s velkou láskou se usmál. "Jin-Jinki…" Zakoktal jsem, lehce se nadzvedl a zahleděl se do jeho nádherných očí. Nadechl jsem se a pomalu se svými rty přiblížil k těm jeho, až jsem je nakonec jemně propojil. "Ah…" Vzdychl jsem šťastně za přivřel oči, když po chvilce jazykem obkroužil konturu mých rtů. Požádal mě jazykem o vstup a já mu vyhověl a pootevřel jsem ústa. Pustil jsem jeho ruce a zajel mu s nima do vlasů a lehce naklonil jeho hlavu, abych se jazykem dostal do jeho pusy. To o čem jsem snil, co jsem si přál… Právě teď se to děje… V tuhle chvíli se mé srdce kompletně přesunulo do Jinkiho hrudi a já cítil zase to jeho. Zachvěl jsem se, když mě jeho ruce začali jemně mačkat na bocích. Chtěl jsem cítit jeho blízkost, jak nejvíce to v tuhle chvíli šlo. Trochu víc jsem se na něj natiskl a nakonec mu nohy obmotal kolem pasu a nehodlal jsem se teď pěknou dobu odtáhnout.

Přebíral jsem si jeho slova v hlavě, více je začínal konečně chápat. Zjistil jsem to nejdůležitější, cítí ve mně to samé, co já k němu. Zachvěl jsem se, ale přetočil si jej, kdy jsem jej pohladil po tváři. Měl jsem mu to říct už dávno, nejspíše mě nepochopil. Nepochopil moji větu. Tupče! Neumíš formulovat věty! Povzdechl jsem si lehce v mysli, ale díval se jemu do očí. "Onew hyung… Já tě miluju…," vzlykl a zakryl si rukama tvář. Zamrkal jsem, ach ty můj malý blázínku. Pardon, opravuji se, je to můj velký blázínek, spíše mladý. ,,Miluji tě Minho, ať si říká manažer, co chce, já jeho kecy poslouchat nebudu," řekl jsem už srozumitelně, kdy jsem vzal jeho ruce do těch svých. Zahleděl jsem se mu do jeho nádherných očí s velkou láskou a usmál se. "Jin-Jinki…," celý se zakoktal, ale nadzvedl se a podíval se do mých očí. Usmál jsem se, ale nechal jej, aby přitiskl své rty na ty mé. Pousmál jsem se, lehce po chvilce obkroužil jazykem konturku jeho rtů a požádal jej o vstup. Unikl mu šťastný tón a já se usmál, ale dostal se do jeho úst, když je pootevřel. Pustil mé ruce a vjel s nimi do mých vlasů, kdy naklonil moji hlavu. Usmál jsem se v polibku, ale svým jazýčkem neposedně brázdil jeho ústa. Lehce jsem přejel rukama na jeho boky a mačkal jej tam, kdy se Minho zachvěl. Mé srdce vzrušeně bilo a skákalo, chvilku mi to přišlo, že je to sen, ale nebylo tomu tak. Cítil jsem jeho srdce, jak bilo, stejně jako to mé zběsile. Více se na mě natiskl, kdy se jeho nohy obmotaly kolem mého pasu. Za zadeček jsem si ho více přesunul do klína, ale dál zaměstnával jeho ústa. V polibku jsem mu skousl ret a usmál se, když vzdychl.

Nechal jsem se líbat, lehce jsem mu přejížděl rukama po zádech, dotýkal jsem se ho a užíval si jeho blízkost. Kdyby mě teď chtěl zabít, nebo mi něco udělat, ani bych to nepostřehl, ani bych to nevnímal, bylo by mi to jedno. Jediné o co mi nyní šlo, bylo to, abych byl s ním. Odtáhl jsem se od něj, protože nám docházel kyslík. Zahleděl jsem se do jeho očí a jen tiše šeptl. "Jsem jenom tvůj…" S tím jsem se opět přisál na jeho rty, tentokrát o něco vášnivěji a začal jsem zkoumat jeho pusu jazykem. "Hah…" Unikl mi tichý sten, když mi skousl ret lehce mi rukou přejížděl po těle. Najednou se otevřeli dveře, z chodby do pokoje prosvítilo oranžové světlo a ve dveřích byla siuleta. Malá postava, silný hrudník… To je Hyun! Onew jej vidět nemohl, seděl ke dveří zády. Byl bych se nějak pokusil odtáhnout, ale jelikož jsem měl nohy pevně obmotané kolem leaderova pasu a jeho jazyk si pohrával v mých ústech, nemohl jsem mít nějakou rychlou reakci.

Líbal jsem ho, užíval si jeho blízkosti, kdy mi přejížděl rukama po zádech. Nejradši bych ze sebe sundal to triko, abych mohl cítit jeho doteky více, ale to bylo nyní jedno. Miloval jsem ho, nikdy ho neopustím. Miluji jej a to mu budu vtloukat do hlavy klidně každý den. Po chvilce se ode mě odtáhl, protože nám docházel kyslík. "Jsem jenom tvůj…," zahleděl se do mých očí, ale znovu se přisál na mé rty o něco vášnivěji, kdy začal rovnou jazykem zkoumat celou pusu. "Hah…," unikl mu tichý sten, kdy jsem se usmál, ale skousl mu ret a přejížděl rukou po těle, kdy tou druhou jsem jej držel za zátylek. Najednou se otevřely dveře, ale nedokázal jsem zareagovat, protože jsem byl více v polibku, než abych zjišťoval, kdo sem leze. Neviděl jsem za sebe, protože jsem byl zády ke dveřím. Pohrával jsem si s jazykem v jeho ústech, když se ozvalo odkašlání. ,,No, náš leader si vzal na bedra mě s Taeminem, ale kdo si vezme na bedra leadera s Minhem?" ozval se dušený smích, kdy jsem vytřeštil oči, ale sundal ruku z jeho zátylku, kdy jsem vyklouzl jazykem z jeho nádherných úst. ,,Hyune… tebe doma neučili klepat?" zabrblal jsem a podíval se na něj s povzdechem. Přicházelo dovnitř světlo a já toho sičáka poznal po hlase! Po čuchu opravdu ne… ,,Ale jo, to učili, ale stejně, tohle by mě zajímalo," zazubil se nevinně a zamrkal očima, kdy si nás oba dva prohlížel. ,,Tak nejspíše jsem si vzal na svá bedra všechny vztahy, ne? Dej nám pokoj," mrkl jsem na něj a lehce se ušklíbl.


Hyun měl opravdu velmi tolerantní náladu. Ani nás nemůže chvilku nechat být! "Tak nejspíše jsem si vzal na svá bedra všechny vztahy, ne? Dej nám pokoj." Mrkl s úšklebkem Onew na blonďáka a opět se přisál na mé rty. "Fajn… Hrdličky… Tak si hlavně neudělejte dítě… Jo Minho, Key se přiznal!" Uchcetl se Hyun a zavřel nám dveře, kdy se můj pokoj opět odděl do šera. Onew se odtáhl a tázavě mi pohlédl do očí. "Někdy ti to vysvětlím… Teď máme jinou důležitější práci…" Usmál jsem se, zatahal jej za vlasy vklouzl jazykem do jeho úst. "Lásko…" Špitl mi do úst a já se lehce pousmál a skousl jeho spodní ret a nechal se unášet v nebi polibku. Jestli nás někdo bude chtít rozdělit, bude to mít sakra těžké! A ne jen mě a Onewa. Ale… Nás pět… SHINee nejsou jen nějaká random kapela o pěti členech. SHINee jsou rodina a rodina je věčná…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama